- Version
- Platná od
- Platná do
- Velikost souboru 192.47 KB
Armatury – Pevnostní návrh pláště – Část 3: Experimentální metoda
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12516-3:2002. Evropská norma EN 12516-3:2002 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 12516-3:2002. The European Standard EN 12516-3:2002 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN EN 12516-3 (13 3011) z května 2003.
Anotace
Tento dokument (EN 12516-3:2002) byl vypracován technickou komisí CEN/TC 69 „Průmyslové armatury“, jejíž sekretariát zajišťuje AFNOR. EN 12516 sestává ze tří částí: – Část 1: Metoda tabelace pro ocelové pláště armatur; – Část 2: Metoda výpočtu pro ocelové pláště armatur; – Část 3: Experimentální metoda. Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje základní požadavky evropské směrnice (směrnic) EU. Vztah ke směrnici (směrnicím) EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součástí tohoto dokumentu. Tato část této evropské normy zavádí experimentální metodu zhodnocení pevnosti pláště armatury použitím hydrostatické zkoušky se zvýšeným tlakem za pokojové teploty. Experimentální zkušební součinitel C bere v úvahu tažnost různých materiálů a vymezuje jejich použití ve vzorcích pro hydrostatickou zkoušku se zvýšeným tlakem. Informace o původu experimentálního zkušebního součinitele C obsahuje informativní příloha A (porovnání s normou DIN 3840). Tato část této evropské normy může být použita jako alternativní metoda k těm, které budou specifikovány v části 1 (tabulková metoda) nebo části 2 (výpočtová metoda) s omezeními udanými v předmětu normy. Tato norma stanoví požadavky na experimentální metodu k prokázání, že charakteristické vzorky pláštů armatur a jejich konce tělesa, vyrobené z litinových odlitků, oceli nebo slitin mědi jsou dimenzovány a způsobilé k udržení požadovaného tlaku s přiměřenou mírou bezpečnosti. Tato norma není vhodná pro armatury navržené na základě závislosti hodnot pevnosti materiálů při tečení (creep) nebo armatur navržených pro použití s pulzujícím tlakem (únava materiálu). Pro armatury, které mají vyhovět požadavkům směrnice EU 97/23/EC (PED), je horní hranicí použití této normy bez použití výpočtu součin nejvyššího dovoleného tlaku při pokojové teplotě PSRT a DN, který nepřekročí 3 000 bar. Tato část normy se smí použít jako doplněk tabulkové metody pro ocelové armatury (část 1 tohoto souboru norem), a výpočtové metody pro ocelové armatury (část 2 tohoto souboru norem), bez omezení.